Anorexie

12. srpna 2006 v 17:40

Hladovění

Co se s vámi děje, když hladovíte
Hlad vám pořádně pohne psychikou. Klára Horáková zjistila, proč své okolí rozhodně nepotěšíte, když nasadíte drsnou dietu.

Třicetiletý fotograf Lukáš se ze své hladovějící přítelkyně málem zbláznil. "Katka mě zaujala svou pohodovostí, optimismem a sexy postavou. Když jsme spolu začali chodit, svůj kulatý zadek vůbec neřešila. Poté, co zjistila, že se kvůli své práci každý den setkávám s hejnem vychrtlých modelek, začala žárlit. Nechápala, proč miluju její šťavnaté boky, a ne hýžďové bonsaje, které fotím. Vrhla se na nejrůznější diety. Po několika měsících už nejedla skoro nic. Potrava se stala jejím hlavním tématem," stěžuje si Lukáš.
1 Když držíte přísnou dietu, okolí si vás pravděpodobně začne všímat. Nejen kvůli splasklému břichu, ale hlavně kvůli vašemu zvláštnímu chování. Možná ani změny ve svém jednání nepozorujete. To proto, že vám hladovka postupně zatemňuje mysl. V polovině osmdesátých let nechali vědci z univerzity v Minnesotě na zkoušku půl roku hladovět třicet šest mladých zdravých chlapů. Potom zkoumali, co se děje s jejich těly a hlavně psychikou. U všech vypozorovali dramatické změny v cítění, prožívání, vztazích i tělesných pochodech. Co z toho vyvodili? Že hladovění má podobné účinky i na vás! Když se trápíte dietou, tělu chybějí základní živiny, takže vás nutí věnovat jídlu nepřiměřenou pozornost. Mozek se zase varovným signálům těla o nedostatku energie brání emočním rozkladem a odmítá fungovat na plné obrátky.

Jsem tlustá = nikdo mě nemá rád!

Světová zdravotnická organizace uznala roku 1997 obezitu jako nemoc. Češi si ve statistikách této nemoci počínají velmi dobře, obsazují téměř první příčky!
Všichni dávno víme, že tloušťka je záležitost psychiky a životního stylu. Být tlustý znamená být nemocný, nepohledný a nepohyblivý. V uších nám odznívá "Jen ať si domu nepřivedeš nějakou obézitu"… Tak proč pořád tolik jíme? Podle mě neplatí, že tlustí lidé jsou pohodovější, veselejší a spokojenější. Bude jich mezi tlustými asi tolik, jako mezi štíhlými. Pohodářky a pohodáři jsou spíš lidé bez jakéhokoliv problému s jídlem, ať už tlustí nebo tencí. Naopak, tlusté ženy jsou v posledním desetiletí masírovány superštíhlými modelkami a kultem mladistvých dívek v médiích. I ta nejodolnější však občas zapochybuje nad svými mírami. Narůstá v ní obrovský komplex méněcennosti. Co na tom, že je možná úspěšná vědkyně či manažerka a matka skvělých dětí?! Tají své výčitky nad každým soustem a pak se měří v zrcadle. Pečlivě v sobě dusí nenávist k vlastnímu tělu. Poruchy příjmu potravy - mentální anorexie a bulimie - přivádějí na kapačky stále více mladých dívek.
Princip jídla je zdánlivě jednoduchý - jíst, když máme hlad a přestat, když jsme sytí. Ale mnoho z nás žen často jí i tehdy, když jsou unavené, v depresi, ve stresu, cítí se opuštěné, nešťastné anebo se nudí. Jíme, protože nám někdo něco nabízí, máme na "něco" chuť, nebo se nám nechce zrovna nic dělat. Dojídáme, protože chceme zlikvidovat zbytky po dětech či partnerovi. Užíráme, protože vaříme a musíme "ochutnávat". Malá dobrůtka nám přináší odměnu a rychlé uspokojení. Ne nadarmo se říká obalit si nervy cukrem a srdce tukem. Heslo "Mějme ráda své tělo" se stále omílá, ale nechceme se přece znetvořovat svá těla ohyzdnými záhyby pomerančové kůže plnými žlutého tuku!

Je zvláštní, že muži jsou často schopni poznat, kdy mají dost, a nechají na talíři třeba tři hranolky. Ani je nenapadne dojídat po vás či dětech. Jak to? Zase jsme pod tlakem stereotypního vnímání ženy, omílaného masmédii. Všechny ty reklamy a la v moderní kuchyni s výhledem do zeleně se culí štíhlá a šťastná kuchařinka… Působí tu síla stereotypu ženy jako strážkyně rodiny a její výživy. Má se starat o chod domácnosti a kuchyně. Večeře má být včas a zbytky nejsou zrovna vizitkou vzorné hospodyně.

Takže máme vařit úhledně, levně a zdravě. Krmit všechny okolo sebe a zůstat štíhlé. Cvičit a protahovat svaly. Chodit ke kosmetičce a hezky se oblékat. Jíst zeleninu a ovoce, maximálně vlákninu. Pít a nechlastat. Pročišťovat organismus. Nekouřit. Žehlit celulitidu. Depilovat. Spát a vynechat tuky. Zdvihat poprsí, vyplňovat vrásky a chytat volné radikály. Svačit minerály a obiloviny. Posilovat hýžďové svaly. Redukovat cukry a sacharidy. Máme podporovat růst bifidobaktérií. Vyhnat cholesterol. Máme …

Není toho trochu moc? Tak se nedivme, že často vyměkneme a ukojíme se třeba čokoládovým zmrzlinovým pohárem.

Co s tím? Naučme se odmítat. Reklamu i jídlo. Odměňujme se jinak než jídlem Například hezkým oblečením, výletem, kinem či hračkou... A zkusme se vykašlat na to, co se má a co se nemá. Naše těla si budou spokojeně vegetovat na své přirozené hmotnosti. A třeba k tomu slavnému " wellness" dojdeme samy, i bez rad a chytrých doporučení!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 janca janca | Web | 12. května 2007 v 10:10 | Reagovat

na mim blogu je bleskovka tak prid

2 Monča Monča | 4. července 2007 v 8:24 | Reagovat

je to úpa nechutný

3 jaj jaj | E-mail | 16. července 2007 v 8:27 | Reagovat

fuj tak to bych nikdy nechtěllllll

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama